pondělí 26. dubna 2021

Barevné variace

V jednom z prvních příspěvků na tomto webu jsem vás seznámila s tím, kde se vlastně vzali barevní bostonci, a že skutečně jsou čistokrevní. Dnes bych na tento článek chtěla navázat a představit vám, s jakými barvami se můžete u bostonků setkat.

Standardní barvy

Asi se nemusím moc dlouho rozepisovat o tom, že aktuální standard připouští pouze tři možné barevné varianty.

Černobílý

Klasický vzhled bostonského teriéra, oficiálně uznaný standardem. Připomíná smoking a je zodpovědný za to, že se bostonkům přezdívá "americký gentleman". Psi mají černou srst s bílými znaky, bílý čenich (nos černý), bílý pruh mezi očima a bílé předhrudí.


Meggie Jir Ši Box

Žíhaný s bílými znaky

Žíhání není definováno jako barva, ale vzor. Může se vyskytovat v černé, lila, modré i hnědé barvě a to v různé hustotě žíhání. Rozmístění bílých znaků je stejné jako u ČB bostonků. Dle standardu jsou oficiálně uznávaní jen černí psi z žíháním.


Amelia Happy Boston Garden

Tulení s bílými znaky

Poslední standardem uznanou barvou je tzv. tulení. Tato barva vypadá na první pohled jako černá, ale na jasném slunci, či světle se ukazuje jako červená.


Anjyr's Gleti

Nestadardní barvy

Aneb barvy, které jsou možné, dříve dokonce byly uznané standardem, ale při jeho poslední revizi v roce 1914 z něj byly vyškrtnuty. Zatím se mi nikde nepodařilo dohledat důvod vyřazení. Rozhodně to nebylo kvůli zdravotním komplikacím spojeným s těmito barvami, protože ty se nijak neprokázaly. Zdá se, že jediným důvodem bylo nějaké estetické hledisko (někomu se prostě nelíbily).

Modrý nebo šedý s bílými znaky

Modravý tón srsti je zředěnou černou barvou v důsledku mutace ředicího genu, známého jako chromozom 25 u psů. Barva obvykle s věkem tmavne až k ocelově modré. Oči mají obvykle šedé, mohou být i modré. V dospělosti obvykle ztmavnou na hnědou.

Carmen Bostońska Sfora


Lila s bílými znaky

Podobně jako je modrá barva zředěnou černou barvou, je lila zbarvení zředěnou černo-červenou barvou, označovanou jako tulení. Kromě srsti mají také lila čenich. Barva opět s věkem tmavne. Lila psi mají po narození modré oči, které se po několika týdnech změní na zelené. Obvykle se barva očí v dospělosti opět změní na světle žlutou (jantarovou).

Allina Bul-Bos

Červený s bílými znaky

V červené srsti jsou bílé znaky umístěny stejně jako u ČB bostonků. Odstíny červené mohou postupovat od barvy mědi až po tmavě červenou. Jejich čenich má stejnou barvu jako srst. Oči jantarové (žluté) nebo oříškové, u štěňat mohou být i zelené - později se vybarví.


Bajer's Sisi

Krémový s bílými znaky

Barva se může snadno zaměnit s albínismem. Krémová štěňátka se totiž rodí velmi světlá, často dokonce bílá. Rozdíl bývá nejčastěji patrný na barvě čenichu, krémoví psi jej mají tmavě šedý, speciální stravou lze dosáhnout tmavšího až téměř černého zbarvení. Oči bývají oříškově hnědé nebo jantarové.


Princess

Hnědý nebo čokoládový s bílými znaky

Jejich srst vypadá tmavší než u červených bostonků. Mají hnědou barvu se znaky, rozmístěnými stejně jako ČB bostonci. Opět čenich má stejnou barvu jako srst. Oči jantarové (žluté) nebo oříškové, u štěňat mohou být i modré nebo zelené - později se vybarví.


Bodie

Plně černý
Celožíhaný
Plně tulení

Jedná se o jednobarevné psy s chybějícími bílými znaky.



Fawn nebo plavý s bílými znaky

Tato barva je u bostonků poměrně vzácná. Existuje mnoho odstínů plavé, od světlé (vypadá jako šampaňské) až po tmavou (vypadá jako světle červená). Jejich výrazným znakem je přítomnost černé v srsti, často mají černou masku.


Dolly

Skvrnitý (bílý se znaky)

Je označení pro psy, které jsou buď celí bílí s barevným okolím očí a čenichu, nebo můžou mít i po těle roztroušené skvrny. 


JuneBug
 
Trikolor (tříbarevní)

Tříbarevní bostonci se vyskytují poměrně vzácně. Navíc toto zbarvení není u nich dědičné, takže pravděpodobnost, že se objeví i v další generaci je mizivá. Třetí barva se obvykle objevuje až v pozdějším věku, kdy dojde k zesvětlení na lících a nohou (tzv. pálení).


Rayna

Nežádoucí barvy

Tyto barvy nikdy nebyly standardem uznávány. Na pohled mohou sice vypadat líbivě a chápu, že někteří po takovém "zvláštním" pejskovi zatouží, ale v těchto případech je barva na úkor zdraví pejska. Pokud se ve vrhu objeví nečekaně, tak je jen dobře, že i takový pejsek najde domov. Zodpovědný chovatel by však na těchto psech další generaci štěňat neodchovával.

Albín

Albínismus není barva srsti, ale nedostatek pigmentu, který se projevuje bílou srstí. Štěňata se mohou rodit lehce zbarvená, což může chovatele zmást. Ale nejpozději ve 3 týdnu se projeví nedostatek pigmentu na čenichu a tlapkách - jsou růžové. Oči mají albíni růžové, průsvitné nebo modrozelené. U albínů se ve větší míře objevuje hluchota.

Merle

Zbarvení merle je někdy také nazývané harlekýn. Tento vzor je mezi chovateli značně kontroverzní. Vyskytuje se jen u několika málo plemen psů. Pro bostonky není přirozený, u čistokrevných psů tento vzor nikdy neexistoval. Gen, který dává tuto barvu srsti je též zodpovědný za poruchy zraku, sluchu a další zdravotní komplikace.



Zdroje informací: Cudla blog
U fotografií je zdroj uveden v popisku
(pokud tomu tak není, nepodařilo se mi dohledat původce)

Jedná se o můj amatérský překlad z Angličtiny.
Kopírování zakázáno!

3 komentáře:

  1. Ony ale tím pádem všechny jiné barvy u BT než ty FCI uznané tři základní jsou nepřirozené a nestandartní, a mohou s nimi být v dalších generacích spojené velké zdravotní problémy ve všech směrech. Je to velký problém tyhle barevné mutace. A hlavně je to výsledek módnosti a toho že mnoho lidí chce něco, co soused nemá a oni jo. Je velká škoda, že mnoho majitelů CHS je ochotno přistoupit na tuto hru a dál ty nepřirozené barevnosti v chovech upevňovat. Dnes je to třeba obrovský problém v chovech francouzských buldočků. Výsledkem téhle módy jiných než základních uznaných barevností jsou deformovaná, hluchá a slepá štěňata, psi s kožními problémy ale i problémy skeletu a kloubními problémy. Myslím, že chovatel, který opravdu své psy miluje, nikdy na tyto nestandarty nemá přistoupit. Neříkám, že musí štěňata která se tak náhodou narodí utrácet, ale neměl by je nikdy dávat do chovu. Je smutné že stejné problémy se objevují v mnoha dalších chovech jiných plemen. Německé dogy, border kolie, již zmiňovaní francouzští buldočci, jezevčíci (tygři) .... módnost a vyšší ceny za taková štěnda prostě jsou velmi lákavá, ale ubližují nesmírně těm psům. Za mne jiné barvy než základní prostě ne.

    OdpovědětSmazat
  2. U bostonků nejsou až tak nepřirozené. Naopak, bostonci z těchto barev vyšli a i úplně první bostonci zapsaní do plemenné knihy AKC měli některé z dnes neuznávaných barev. A přestože jsem toho o jejich historii prostudovala poměrně hodně, nepodařilo se mi najít žádný důvod pro vyřazení. Naopak v letech 1910-1914 byla jako nestandardní barva definovaná právě černá se znaky - a tady byl uveden důvod estetický a snaha o chov právě těch barevných a žíhaných bostonků. Jenže se ukázalo, že černá je příliš dominantní a tak byla zase do standardu vrácena. Krom toho je docela zajímavé, jak FCI tuto nejstarší historii bostonků doslova tají a veškeré zmínky na toto téma důsledně cenzuruje. Naopak na stránkách AKC se o tom všem můžeš bez problémů dočíst a to i přesto, že ani AKC barevné bostonky neuchovňuje. Ale pokud se narodí uchovněnému páru, tak jim PP vystaví. A že těch barevných s PP v USA je!

    Jinak máš samozřejmě pravdu. Pokud je prokazatelné, že se k nějaké barvě vážou zdravotní potíže, tak zodpovědný chovatel na takovém zvířeti dál nechová. Ostatně to jsem uvedla i v poslední části článku.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. Teď je momentálně právě největší problém u Fr.B. to co jsem viděla jak postižená se rodí štěnda právě chovaná na těch moderních barvách to je šílený! A ono nezůstane jen u nich, stačí strašně málo a tenhle problém bude i u ostatních plemen kde se náhodou narodí jinak zbarvený štěndo. jenže peníze vládnou všemu, a tak se jede v novejch barevnostech bez ohledu na zdraví. No co, tak se narodí postiženej pes, uspí se. Ale za další tři nebo čtyři u kterých bude zdravotní vada neviditelná na první pohled se vyinkasují pěkný prašule .... je smutný jak jsem psala že to podporují registrované CHS. Ovšem ještě větší nebezpečí jsou množírny. A co se týče chovů psů v USA tak to je kapitola sama o sobě. Ne bezdůvodně jsou v Evropě
      americké standarty neuznávané. Jsou to ti největší prznitelé oblíbených plemen. Musí být co největší, co nejtěžší, co nejzajímavějších barev a to nemluvím o těch šílených nových křížení. Dandíkům, protože jsou tak málopočetní, se tohle v Americe zatím vyhýbá. Ale jak dlouho. Podle American Kennel Clubu jsou dandíci na prvním místě co se týče nejohroženějších psů na světě. A to že se k barvám váží zdravotní potíže je už dlouho prokázané.... chov se stal strašně komerční a zvířata tím také strašně trpí.

      Smazat